Informatizace soukromého i veřejného sektoru je významným společenským jevem, jehož první vlnu zaznamenáváme v 90. letech 20. století. S postupným rozvojem a dostupností prostředků ICT dochází k nahrazování tradiční osobní či poštovní komunikace elektronickým stykem, a to z důvodu u živatelského komfortu i finančních úspor. Českou strategii tvorby informační společnosti reprezentuje např. projekt e-Government, jehož klíčovým nástrojem je elektronická komunikace prostřednictvím datových schránek.
Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů č. 300/2008 Sb. zřizuje datové schránky orgánům veřejné moci, právnickým osobám zřizovaným ze zákona, právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku a insolvenčním správcům. Po čtyřměsíčním přechodovém, zkušebním období probíhá od 1. listopadu 2009 komunikace prostřednictvím datových schránek obousměrně mezi orgány veřejné moci a doručování ze strany orgánů veřejné moci ostatním uživatelům datových schránek.
Subjekty odlišné od orgánů veřejné moci tedy nemají povinnost ze svých datových schránek dokumenty odesílat. Nucené zřízení datových schránek se setkává s kritikou zejména ze strany soukromého sektoru, neboť řada podnikatelů je vnímá jako prostředek přenosu nákladů veřejné moci na soukromé subjekty.
Za problematické body je považována především povinnost časté změny přihlašovacích hesel a fakt, že datové schránky jsou pouze krátkodobými úložišti datových zpráv.