Příspěvek je pokusem přehodnotit postavení a úlohu překladu jako jednoho ze způsobů optimalizace výuky cizího jazyka. V této souvislosti se vymezují profesionální překladatelské kompetence a kompetence, které se rozvíjí pomocí překladu jako výukové metody.
Výchozím bodem úvah jsou kompetence (lingvistické, sociolingvistické, pragmatické) a činnosti (recepce, produkce, interakce, zprostředkování) popsané v Společném evropském referenčním rámci pro jazyky. Na tom základě se naznačují možnosti a přednosti uplatnění překladu ve vyučovacím procesu.