Raně novověké určení představivosti (lat. imaginatio) se ve filosofii vždy bude obracet k dílu René Descartesa. Kapitola se věnuje koncepci představivosti v Descartesově „středním období“, které vymezuji druhou fází jeho práce na Pravidlech pro vedení rozumu (1626-28), konkrétně Pravidlem XII, a posthumním spisem Svět neboli pojednání o světle včetně souvisejícího pojednání O člověku (1632).