Abstrakt
Utopické projekty a představy o ideálním společenském uspořádání jsou tradičně vnímány jako nedílná součást předsociologických společenských teorií. Od poloviny 20. století zároveň prestiž utopického myšlení a jeho význam ve veřejném diskurzu znatelně klesá.
Nabízí se tak otázka, zda dnes utopie patří minulosti, nebo se pouze proměnily podoby utopického myšlení. Spolu s pokusem o sociologické uchopení pojmu utopie je právě vývojový pohled na utopie základním rámcem textu.
Pojem utopie je v textu užíván pro označení ucelené racionální koncepce dokonalého společenského uspořádání, explicitně či implicitně kritického ke stávajícímu společenskému uspořádání nebo jeho kulturním projevům. Přiblíženy jsou některé historické souvislosti utopie ve vztahu k dějinám sociologie a další aspekty, které téma utopie a utopického myšlení legitimizují jako sociologicky relevantní problémy (např. experimentálně realizované utopie v podobě utopických komunit).
Utopie jsou dále promýšleny na základě jejich vztahu k času a prostoru (vnitřnímu času/prostoru a vnějšímu času/prostoru). V závěrečné části článku se zabývám jak vztahem utopického myšlení a modernity, tak rolí utopie v pozdně moderní společnosti.
Předkládám tezi, že utopické myšlení sice v posledním století prošlo zásadní proměnou, ale jeho význam v soudobé společnosti nadále přetrvává.