Proces suburbanizace ovlivňuje rozvoj obcí v zázemí velkých českých měst již téměř dvacet let. Masivní výstavba a stěhování obyvatel do zázemí měst výrazně působí na nejen fyzickou, ale i sociální strukturu obcí.
Mezi důvody nespokojenosti rezidentů patří např. každodenní dojížďka do práce a škol nebo nedostatečná vybavenost obcí základní infrastrukturou. Klíčovou otázkou je, zda tyto negativní aspekty nutí rezidenty suburbií k návratu do měst a tento migrační proud se tedy stává součástí procesu reurbanizace.
Tento příspěvek se zabývá rezidenční stabilitou obyvatel zázemí Prahy a faktory, které ji podmiňují. Důležitou roli hraje rezidenční spokojenost obyvatel s kvalitou jejich bydlení, která je ovlivněna převážně fází životního cyklu rezidentů a typem bydlení.
Mezi faktory, které výrazně působí na setrvání obyvatel v suburbiích, patří zejména délka bydlení v suburbiu či předchozí zkušenosti s daným typem bydlením. Příspěvek rovněž obsahuje teoretický úvod do problematiky.