Poznámky k patofyziologii myelodysplastického syndromu, demetylační terapii a roli cytokiny-indukované diferenciace
Abstrakt
Myelodysplastický syndrom (MDS) je závažnou nádorovou krevní nemocí, jež spočívá v nedostatečné produkci krevních buněk a v postupném přechodu do akutní myeloidní leukemie (AML). Léčba MDS s vyšším středním a vysokým rizikem transformace do AML představuje nebezpečné onemocnění, jehož přežívání je značně závislé na tom, zda je, či není indikována léčba 5-azacytidinem (AZA).
Ve dvou letech od zahájení léčby v ČR i ve světě umožňuje AZA přežití asi poloviny pacientů oproti jedné pětině přeživších na podpůrné péči. Navíc, AZA umožňuje dosáhnout jistého stupně vyléčení od minimální léčebné odpovědi až po dosažení kompletní remise.
Přes značné úspěchy je efekt AZA časově ohraničený, ne všichni pacienti na AZA odpoví, při vysazení se nemoc navrací a následně se ztrácí i odpověď na AZA. Tyto všechny temné stránky v poli MDS nás nutí více studovat patofyziologické souvislosti MDS a především v nás probouzí motivace pokusit se identifi kovat látky potencující efekt AZA.