Abstrakt
Přehledová studie shrnuje dosavadní stav poznání v oblasti, která je sice veřejnosti známa už dlouho, ale exaktní výzkum probíhá teprve 30 let. Nevhodným chováním učitele se rozumí chování, které nepřekračuje hranice zákona, ale interferuje s výukou a tím narušuje vztahy mezi učitelem a žáky a zhoršuje učení žáků.
Studie upozorňuje na dvě výzkumné tradice, které se rozvíjely souběžně: v bývalých socialistických státech pod označením didaktogenie, v Západní Evropě, USA a Japonsku pod označením nevhodné chování učitele. Studie předkládá čtyři psychologické teorie, které se snaží vysvětlit příčiny učitelova nevhodného chování: teorie kauzální atribuce, teorii vnímané vlastní zdatnosti učitele (self-efficacy), teorii interakčního chování učitele a teorii učitelovy uplatňování moci.