Text se zamýšlí nad specifickou formou dobového i současného městského folkloru. Na ukázkách z písňových parodií sleduje proměny reflexe motivů z 2. světové války, protektorátu či holocaustu.
Autor zkoumá kontrasty mezi autentickou historickou pamětí a pamětí symbolickou, která se vztahuje k válce a genocidě jako k určitému symbolu či tabu.