Specifické poruchy učení jsou stále velmi aktuálním tématem nejen ve školské a poradenské praxi, ale také ve výzkumu. V současnosti je zřejmý trend přesouvající pozornost od reedukace SPU k jejich prevenci.
Zde je důležitým okamžikem identifikace potenci álně ohroženého dítěte, a to ještě v době před zahájením školní docházky, což umožňuje realizaci včasných intervencí. Klademe si otázky, jak je možné tyto děti vyhledat, zda je vyhledávání spolehlivé, která kritéria jsou pro identifikaci vhodná.
Příspěvek seznamuje s fenoménem rizika, spočívající v rodinné zátěži. Velký prostor je věnován kritériím pro rozřazování dětí, podle kterých lze vyslovit podezření na možnou SPU v budoucnosti.
Jak se ukázalo v rámci prezentovaných výzkumných projektů ELDEL a GA UK, nemusí vždy rodiče správně toto riziko identifikovat, navíc také existuje velká variabilita v projevech - popsány budou charakteristické znaky rodin s rizikem dyslexie a jejich odlišnosti od nerizikové skupiny.