Přes poměrně rychlé rozšíření konceptu vodní stopy v odborné komunitě i mezi laickou veřejností není ukazatel jednoznačně přijímán. Řada firem jej do svého reportingu zařadila a běžně jej vedle dalších environmentálních ukazatelů vykazuje. Vědecká komunita je zatím opatrná – výzkum se zaměřuje na zdokonalení metodiky a provádění nejrůznějších vodohospodářských analýz s tímto ukazatelem, vyskytuje se však i zpochybnění celého konceptu.
Vodní stopa se v reportingu postupně stává doplňkem ekologické a uhlíkové stopy, které vodu do svých výpočtů nezahrnují. Přes podobný název a „filosofii“ footprintingu, jedn á se ale o odlišné koncepty.
U vodní stopy neplatí, že produkt s větší vodní stopou je horší než produkt se stopou menší. Článek kriticky rozebírá možnosti vodní stopy a snaží se odpovědět na otázku, zdali se jedná o ukazatel již využitelný v řízení vodních zdrojů.