Aktivní vyučování je dnes již nedílnou součástí výuky nejen pro všeobecně vzdělávací instituce, ale také pro školy s konkrétním zaměřením. Zdravotní školy staví výuku především na přímém kontaktu žáka s klinickou praxí, přičemž je mnohdy opomíjena neméně důležitá teoretická část výuky odehrávající se ve školních lavicích.
Stále se, bohužel, najdou četní zástupci v řadách pedagogů, kteří ošetřovatelské předměty vyučují pouze tradičním (frontálním) způsobem. Tento přípěvek má tedy nastínit efektivitu využívání moderních aktivizačních metod ve výuce ošetřovatelství, názorně vybrané metody demonstrovat a je určen především zainteresovaným odborníkům z praxe.