Publikace na Fakulta humanitních studií |
2013
Abstrakt
Kapitola ukazuje, jakým způsobem dochází v Husserlově a Merleau-Pontyho fenomenologii k přehodnocení tradičního protikladu mezi imaginárnem a reálnem. Oba tito autoři imaginárno ontologizují, ukazují-li totiž, že obraz není jen pouhou kopií věci, nýbrž je jedním z mnoha způsobů přítomnosti věci samé.
Merleau-Ponty navíc již nechápe imaginárno jako výtvor subjektivní schopnosti imaginace, nýbrž imaginárno a anonymní dění otevřeného smyslu je podle něj oblastí, z níž se teprve rodí svět i my sami jako tělesné a vnímající bytosti.