Článek pojednává o snahách kanceláře císaře Josefa II. regulovat používání češtiny, němčiny, latiny a řečtiny v úřední, vzdělávací a církevní sféře v českých zemích. Těžištěm studie je srovnání právních předpisů z let 1780-1790 tykajících se užívání uvedených jazyků.