Interakce vody s benzenem, polycyklickými aromatickými uhlovodíky, grafenem a grafitem byla studována kombinovanout DFT/CC metodou využívající metody funkcionálu hustoty a metody spřažených klastrů. Nalezené hyperplochy potenciální energie pro vodu nad povrchy grafenu a grafitu jsou poměrně ploché s barierami pro difúzi nepřesahujícími 1 kJ/mol.
Stuktura vody s oběma vodíky směřujícími dolů k povrchu (označená jako „circumflex“) nad středem šestičlenného kruhu je globálním minimem charakterizovaným interakční energií 13 kJ/mol pro grafen a 15 kJ/mol pro grafit.