V didaktice matematiky představuje algebra jedno ze stěžejních témat a existuje celá řada přístupů k jejímu vyučování. Cílem kapitoly je pomocí popisu raných stadií vývoje algebry nabídnout materiál umožňující zastáncům jednotlivých přístupů k didaktice algebry jasněji si uvědomit, na které aspekty algebry kladou důraz a které naopak nechávají mimo svou pozornost.
Hlavním poznatkem nabádajícím k zamyšlení je několik století trvající etapa, kdy se algebra pěstovala verbálně, bez použití symboliky nebo jen s velmi rudimentární symbolikou. Symbolika se rodila pozvolna, přičemž po dlouhou dobu existovaly vedle sebe různé, značně odlišné symbolické systémy.
Proto je otázkou, zda škola předčasným důrazem na unifikaci symboliky a především nadměrným urychlováním tohoto procesu nebrání tomu, aby si žáci rozvíjeli vlastní symbolické myšlení.