Bergsonův vývoj lze chápat jako permanentní souboj s východiskem jeho filosofie, tzn. s rozlišením mezi časovou a prostorovou realitou. Studie sleduje vztah mezi časem a prostorem, který osciluje mezi naprostou protikladností a sounáležitostí.
Jako vodítko slouží Bergsonovo dvojí pojetí pohybu.