Patočkovo pojetí politické a dějinné svobody je založeno v konceptu existence jako pohybu z 60. a 70. let. Inspirován, ale také iritován Heideggerem, transformoval Patočka tehdy svůj pojem 'přirozeného světa' v učení o třech pohybech lidské existence.
Klíčovou roli v tomto konceptu hraje pohyb třetí, v němž člověk dokáže překonat jednáním ztrátu sebe sama a dosáhnout autentické existence. Studie zkoumá filosofickou nosnost tohoto pojmu pohybu.