Abstract
Studie je pokusem o vytýčení základních tvarových konstant žánru básně v próze v díle Jakuba Demla. Na vybraných textech odhaluje Demlovo směřování k dialogičnosti lyrické promluvy, které lze v rámci tvorby tohoto autora považovat za jeden z průvodních znaků rozrušování a přestavování hranic nejen mezi literárními žánry, ale i na úrovni literárních druhů či typů.