Tiky patří k nejčastějším dyskinetickým projevům. Jsou hlavními příznaky primárních tikových poruch, z nichž nejzávažnější je Touretteův syndrom, u kterého se kombinují tiky a poruchy chování.
Základem léčby je edukace a úprava životního stylu. K zahájení farmakoterapie přistupujeme až při těžších projevech onemocnění.
Pro zmírnění tiků nejčastěji volíme tiaprid, klonazepam nebo risperidon, v závažnějších případech aripiprazol. Klasická neuroleptika (např. haloperidol) ponech áváme kvůli častému rozvoji nežádoucích účinků v záloze jen pro nejtěžší případy.
Pro léčbu hyperaktivity s poruchou pozornosti užíváme atomoxetin nebo methylfenidát. Ve farmakoterapii obsedantně-kompulzivní poruchy podáváme citalopram či fluoxetin, u dětí a adolescentů pak fluvoxamin, sertralin či klomipramin.
Tato léčiva je možné využít také k ovlivnění nutkavé složky tiků.