Kniha představuje diachronní pohled na synchronní psané korpusy řady SYN, které zachycují blízké stavy jazyka. Cílem práce bylo především zjištění možností a mezí detekce vývojových tendencí v jazyce na materiálu korpusů této řady, mezi vedlejší výstupy patří také vyhodnocení jejich složení.
Popisovaná metoda je aplikována v několika variantách na různě definované subkorpusy a podrobně vyhodnocena na úrovní lemmat a lexikálních kombinací. Protože je obtížné odlišit zárodky diachronních posunů od přirozeně existující synchronní variability, je statisticky zjištěná významnost frekvenčních rozdílů jednotlivých výrazů zpětně ověřována na korpusech a interpretace výsledků je korigována informacemi o jejich přesném složení.