Antracyklinová cytostatika lze pozorovat na úrovni organel, buněk i celých organizmů díky jejich fluorescenčním vlastnostem. Zobrazovací techniky na bázi detekce fluorescence mohou být použity nejen pro pozorování interakce léčiva s nádorovými buňkami, ale také mohou sloužit pro cílení léčby nádorů nanočásticemi s obsahem antracyklinového cytostatika.
V klinické praxi je využíván doxorubicin a daunorubicin uzavřený do lipozomů jako zástupce nanočástic vhodných pro cílenou léčbu. Hlavní výhodou lipozomálních preparátů je omezení nežádoucích účinků v důsledku rozdílné farmakokinetiky a distribuce léku v organizmu.
Vzhledem k tomu, že stále nejsou prozkoumány všechny biologické mechanizmy účinku antracyklinových léčiv, nabízejí moderní zobrazovací techniky nástroj pro in vivo studium těchto mechanismů.