V textu si autor klade otázku: jak jsou mladí lidé v různých formách náhradní péče (dětské domovy a výchovné ústavy) připravováni na opuštění tohoto institucionálního systému? Prvořadým úkolem ústavní péče by se měla stát plná integrace, vedoucí k plnohodnotnému životu ve společnosti. Autor zmiňuje některá východiska procesu sociálního začleňování, vybrané problémy s odchodem mladých lidí ze systému náhradní péče a krátce popisuje stav služeb následné péče.
Na závěr jsou uvedeny některé návrhy změn v systému následné péče.