Text se zabývá neurofyziologickými principy časných vývojových stadií dítěte jako základními předpoklady pohybového učení ve vodním prostředí v raném věku. V kontextu těchto souvislostí je popsáno pět skupin dovedností modelově rozlišovaných v české didaktice plavání (polohování ve vodě, plavecké dýchání, zanoření a orientace pod hladinou, pád do vody a základy záběrových pohybů).
Vzhledem k všeobecně dokládanému negativnímu trendu klesající tělesné zdatnosti v dětské i dospělé populaci je velmi žádoucí, aby docházelo na všech věkových úrovních k podněcování motivace k pohybu a vytváření předpokladů k pozdějšímu, nejlépe pravidelnému, celoživotnímu, využívání vhodných pohybových aktivit. Tzv. kojenecké plavání při dodržení vývojových principů a chápání individuální variability přináší ohromný potenciál pro vytvoření pozitivního vztahu dítěte k pohybu vůbec i k pohybu ve specifickém vodním prostředí jako devizu pro jeho budoucí pohybovou i plaveckou gramotnost.