Klíčové úskalí současné medicíny, spočívá v rychle rostoucích finančních nárocích na diagnostické techniky a moderní léčiva. Její nezpochybnitelná účinnost se projevuje u nás výrazným prodloužením vĕku dožití zejména u mužů bĕhem uplynulých dvou desetiletí.
Kvůli rychlému růstu finančních nákladů na léčení nemocných, snahy v oblasti primární prevence, tedy předcházení nemocem, se dostaly do pozice Popelky. Proč? Nepochybnĕ užitečné investice v této oblasti se sice, jak se obecnĕ očekává, mnohonásobnĕ vrátí, ale bohužel v dobĕ, bĕhem které se obvykle vystřídá nĕkolik politických garnitur, a to je jeden ze zásadních důvodů, proč se snahy o primární prevenci ocitají na vedlejší koleji.
Pokud jsou, mají navíc často charakter časovĕ omezených kampaní. Paradoxem současné doby je, že časem a nelze vyloučit, že v dohledné dobĕ, dojde k situaci, kdy náklady na léčení nemocných dosáhnou takové společensky obtížnĕ únosné úrovnĕ, že obec politiků díky hrozící krizové situaci konečnĕ pochopí, že má smysl investovat i do předcházení nemocem, tedy do primární prevence.
Jde o kardiovaskulární nemoci, včetnĕ hypertenze a diabetu II. typu, souvisejících s "morem" naší doby -- obezitou a také do primární prevence zhoubných novotvarů a dalších problémů rostoucího významu z hlediska veřejného zdravotnictví. Jedná se např o osteoporózu, neurodegenerativní onemocnĕní související se stárnutím naší populace a v neposlední řadĕ v oblasti stomatologické péče o zubní kaz a paradentózu, bezprostřednĕ ovlivňujících občas docela neblaze kvalitu našeho z života.
Výzvou medicíny 21. století je předcházení nemocem, tedy jejich primární prevence jako zásadní příspĕvek ke zlepšení kvality života nás i dalších nastupujících generací.