Cílem tohoto příspěvku je poskytnout přehled mechanismu spravedlivého zadostiučinění dle článku 41 Evropské úmluvy o lidských právech. Na základě příslušných teoretických pramenů a judikátu Evropského soudu jsou zde vymezeny základní podmínky pro přiznání spravedlivého zadostiučinění a jeho základní druhy a proveden rozbor jednotlivých složek odškodného.
V praktické části příspěvku se autorky zaměřily na kontroverzní porovnání částek přiznaných Soudem jako odškodné fyzickým a právnickým osobám. Analýza příslušné judikatury za poslední dva roky ukázala, že sumy spravedlivého zadostiučinění za porušení práva na majetek dosahují několika milionů eur, zatímco kompenzace za porušení práva na život se pohybuje pouze v řádech několika desítek tisíc eur.
Nicméně nabízí se logické vysvětlení, které je podáno na konci této práce.