Přes významné zlepšování metodologie epidemiologických studií a analýz zdravotnických databází zůstávají v observačních epidemiologických studiích asociace mezi ovlivnitelnými expozicemi a nemocí do určité míry zkresleny. Princip mendelovské randomizace, tj. náhodné rozdělení rodičovských genů potomkům v meiose během formování gamet a při koncepci představuje jednu z šancí metodologie hodnocení příčinné povahy některých zevních příčin nemocí.
Při využití tohoto přístupu je zjištěná asociace mezi nemocí a studovaným genetickým polymor- smem, který odráží biologickou spojitost mezi podezřelou expozicí a nemocí, obecně méně náchylná k fenoménu zavádění, které může zkreslit interpretaci výsledků konvenčních observačních studií. Autoři ilustrují možnosti mendelovské randomizace na příkladu vztahu isothiokyanát v křížatých rostlinách versus karcinom plic a malignity ledvin, hlavy a krku.
I když využití principu mendelovské randomizace má svá omezení, poskytuje nové možnosti jak testovat příčinnou souvislost dějů a ukazuje, jak prostředky vložené do projektu lidského genomu mohou přispět k poznání a potenciálním možnostem prevence nepříznivých účinků ovlivnitelných expozic na lidské zdraví.