Burgundský oficiální historiograf Georges Chastelain vradil do své Kroniky osobitou teorii o vzniku husitství. Příčinu viděl ve spádech pražských dívek, které se chtěly nerušeně milovat s mnichy jednoho z tamních klášterů a převlékly se proto do mužského oděvu a ostříhaly si vlasy.
V koncepci jeho Kroniky má příhoda pevné místo. Je zařazena hned po vyprávění o činech Jany z Arku, čímž důraznil roli žen jako zdroje kacířství a válek.
Právě v letech 1455-1458, kdy pasáž o vzniku husitství vznikla, zasvětil Chastelain obsáhlé pasáže Kroniky zásadní sebereflexi o smyslu historikovy práce. Krátce poté sepsal i skladbu Exposition sur Vérité mal prise, kde se zamýšlí nad soudobou společností a místem, jež v něm zaujímají historikové.