Předložený příspěvek se zabývá zbožnými dary církevním institucím za vlády Jana Lucemburského v českých zemích a tím, co záznamy o těchto darech vypovídají o sepulkrálních památkách. Hlavní účel zbožných darů spočívá v získání náklonnosti obdarovaného a pomoci při spáse, nelze však církevní donace redukovat pouze na tento účel.
Hlavním nositelem memorie a zároveň reprezentace byly sepulkrální památky.