Po úvodním přehledů modalit samoty ve francouzské literatuře autorka zkoumá symbolistní a dekadentní ipseismus. Propojuje jej s platónským dualismem a fenoménem odrazu.
Nahlíží na něj jako na hloubkovou strukturu lidského subjektu konstituovaného zároveň vztahem k sobě a k druhému.