Transradiální přístup (TRA) při srdeční katetrizaci je vedle četných výhod spojen s přetrvávající polemikou, týkající se možné zvýšené radiační zátěže. Cílem studie bylo porovnat levostranný radiální, pravostranný radiální (TRA-R) a femorální přístup (TFA) z hlediska celkového času, skiaskopického času, radiační expozice pacienta a lékaře.
Materiál a metoda: 456 pacientů bylo prospektivně randomizováno k TRA-L (154), TRA-R (159) a TFA (143). Hodnotili jsme celkový čas, skiaskopický čas, parametr „dose-area product“ (DAP) jako ukazatel expozice pacienta a ekvivalentní dávku lékaře, měřenou pomocí elektronického osobního dozimetru.
Zvlášť pro diagnostické výkony a intervence (PCI). Výsledky: Diagnostické výkony cestou TRA-L a TFA byly prováděny při stejném skiaskopickém čase (3,56 ± 2,6 min vs. 3,13 ± 2,56 min).
Hodnota pro TRA-R byla vyšší (4,9 ± 6,53 min). U intervencí se skiaskopické časy nelišily.
Mezi TFA, TRA-R a TRA-L nebyly nalezeny rozdíly v expozici pacientů ani u diagnostických výkonů (24,49 ± 25,4 Gy.cm2 vs. 27,46 ± 28.86 Gy.cm2 vs. 27,30 ± 19,59 Gy.cm2, p = 0,210), ani u intervencí (35,18 ± 63,35 Gy.cm2 vs. 45,75 ± 70,11 Gy.cm2 vs. 47,05 ± 48,66 Gy.cm2, p = 0,990). Expozice lékaře byla pak nejnižší u TRA-L jak pro diagnostické výkony (19,01 ± 23,85 μSv vs. 22,21 ± 29,84 μSv vs. 14,95 ± 17,01 μSv, p < 0,001), tak pro intervence (26,39 ± 59,25 μSv vs. 36,76 ± 48,93 μSv vs. 15,30 ± 28,13 μSv, p = 0,004).
Expozice pacienta více korelovala s jeho velikostí (rs = 0,59), nežli expozice lékaře (rs = 0,27). Nalezli jsme také dobrou korelaci DAP a expozice lékaře (rs = 0,64–0,85).
Závěr: Radiální přístup rutinně prováděný s dostatečnou u čící křivkou a se zřetelem k zásadám radiační bezpečnosti nezvyšuje radiační expozici pacientů ani lékařů. Zavedený levostranný radiální přístup vede k optimálním výsledkům.