Enterokoky jsou součástí normální střevní mikroflóry, mohou kolonizovat dutinu ústní, genitouretrální trakt a kůži. Kolonizovaní pacienti, zvláště imunosuprimovaní, jsou v riziku rozvoje infekce.
Mezi nejčastější enterokokové infekce patří infekce močového traktu, intraabdominální infekce a infekce krevního řečiště. V ětšina infekcí je vyvolána E. faecalis a E. faecium.
Kmeny E. faecalis vykazují velmi nízkou rezistenci k ampicilinu a vankomycinu, u E. faecium je naopak rezistence k ampicilinu stabilně vysoká a u vankomycinu má vzrůstající tendenci. Naše pracoviště provádí pravidelný screening u hematoonkologických pacientů z 1.
Interní kliniky VFN Praha a Ústavu hematologie a krevní transfúze již několik let. Sledujeme výskyt vankomycin-rezistentních enterokoků (VRE) v horních cestách dýchacích a gastrointestinálním traktu.
Na 1. IK VFN se průběžně zvyšoval podíl VRE až do poloviny roku 2011.
Pravidelnými vizitami na klinice a antibiotickými konzultacemi se podařilo snížit spotřebu vankomycinu v období 2008-2012 na třetinu. To se odrazilo ve snížení podílu rezistentních kmenů z 27 % (1. pololetí 2011) na 4 % (2. pololetí 2012).
Na Ústavu hematologie a krevní transfúze, kde neprobíhají klinické vizity a konzultace antibiotické terapie, je stabilně velmi vysoká spotřeba ATB a výskyt VRE se pohybuje za poslední 2 roky mezi 40 a 44 %. Aktivní vyhledávání reservoárů VRE spolu se striktním dodržováním vhodných epidemiologických opatření jsou jednou z nejdůležitějších cest k zabránění šíření VRE.
Další možností je snížení spotřeby antibiotik, především těch, která mají výrazný antianaerobní účinek. Proto spolupráce ošetřujícího lékaře s klinickým mikrobiologem by měla být nezbytnou součástí péče o kriticky nemocné pacienty.