Účel studie: Cílem práce je studium výskytu a významu sérových protilátek proti zymogenovému glykoproteinu 2 (anti-GP2) u nemocných s idiopatickými střevními záněty (Inflammatory Bowel Disease, IBD). Metody: Vyšetřili jsme 81 nemocných s diagnózou IBD - 66 pacientů s Crohnovou nemocí (CN) a 15 pacientů s ulcerózní kolitidou (UC), kontrolní skupinu 20 nemocných s neléčenou celiakií a 50 zdravých dárců krve.
Všichni vyšetření pacienti s IBD byli léčeni infliximabem. Testování anti-GP2 IgG/lgA bylo provedeno ve vzorcích z nultého (W0) a desátého (W10) týdne léčby.
Výsledky: Pozitivita anti-GP2 alespoň v jednom izotypu byla nalezena u 52 % nemocných sCN, ale jen u 13 % pacientů s UC (p = 0,007). V obou kontrolních skupinách byl výskyt anti-GP2 zanedbatelný.
Pacienti s CN dosahovali ve srovnání s UC signifikantně vyšších koncentrací anti-GP2(p = 0,001 pro anti-GP2 IgG a WO a p< 0,001 pro anti-GP2 IgA a W0). V průběhu deseti týdnů biologické léčby nedošlo u nemocných s IBD k signifikantním změnám koncentrací sledovaných autoprotilátek.
Nebyla prokázána souvislost výskytu anti-GP2 IgG ani IgA s pohlavím, věkem, místem a typem postižení ani s aktivitou zánětlivého onemocnění střev. Jediná signifikantní souvislost byla nalezena u anti-GP2 IgA s formou postižení CN, kdy strikturující a fistulující forma byla spojena s častějším výskytem a vyššími titry anti-GP2 IgA.
Závěry: Anti-GP2 se vyskytují přibližně u poloviny pacientů s CN. Výskyt anti-GP2 nekoreluješ místem, formou ani typem postižení zažívacího ústrojí, nesouvisíš aktivitou nemoci a koncentrace autoprotilátek se v průběhu biologické terapie IBD zásadně nemění.