Psychotické poruchy, vyskytující se v různém etiopatogenetickém a psychopatologickém kontextu, jsou závažnými psychickými jevy, s tendencí k narušení fungování psychiky jako celku, k její desintegraci. Kompenzační mechanismy k vyrovnání se s takovou poruchou jsou omezené a jejich rozsah se liší interindividuálně.
Vedle stále se zlepšujících psychofarmakologických možností mají své významné místo i postupy nefarmakologické včetně psychoterapeutických a edukčních přístupů. Předkládáná práce poskytuje shrnutí principů a zásad využitelných pro psychoterapeutickou reintegraci psychotických poruch, odvozených ze skupinových sezení s pacienty, trpícími schizofrenií a jinými psychotickými poruchami na oddělení, zaměřeném na psychosociální rehabilitaci psychotických a afektivních poruch.
Přístup se zaměřuje na kombinaci prvků metakognitivního přístupu a narativního propojování životních událostí s cílem integrovat psychotickou zkušenost v rámci života jedince, adekvátně k jeho možnostem a schopnostem.