Abstrakt
Článek mapuje podstatnou mezeru v českém výzkumu dějin univerzit a jiných vysokoškolských vzdělávacích institucí po roce 1945. Domácí výzkum má tendenci vnímat český vývoj izolovaně od zbytku Evropy.
Na příkladu vybraných témat (masifikace studia, technizace, regionalizace, profesionalizace řízení univerzit a internacionalizace) autor ukazuje, že trendy ve vývoji vysokého školství v poválečném Československu byly podobné těm, které se odehrávaly v západních zemích, byť s posunem jednak časovým, jednak politickým a ideologickým.
