Abstrakt
Studie reaguje na nové paradigma organizace informací a znalostí v 21. století a snaží se posoudit, zda mu ještě odpovídá česká terminologie věcného pořádání. Analyzovány a revidovány jsou tyto termíny: pořádání informací (věcné, systematické, předmětové) a selekční jazyk (předmětový, systematický).
Ty byly zavedeny do české odborné terminologie především zásluhou Blahoslava Kováře v 70. letech 20. století a počátkem 21. století byly potvrzeny v České terminologické databázi knihovnictví a informační vědy (TDKIV). Analýza vychází ze studia teoretické literatury věnované pojmové a terminologické základně oboru.
Využívá metodiku modelování a provádí komparaci Kovářova procesního modelu s návrhem aktualizovaného modelu pořádání znalostí, přizpůsobeného změněnému paradigmatu. Kovářův model chápe věcné pořádání jako subproces vstupního a výstupního zpracování v rámci lineární komunikace v informačním systému.
Navržený aktualizovaný model představuje rozšířené pojetí organizace znalostí jako procesu, realizovatelného na více místech životního cyklu informace, v informačním systému i mimo něj, v nelineárním kontextu síťového prostředí.