Kapitola se zaměřuje na problematiku specifických poruch učení u dětí a dospívajících v kontextu našeho poradenského systému. Jednotlivé odborné aktivity, které jsou u žáků s SPU řešeny (tj. prevence, diagnostika, intervence a terapie) jsou představeny ve věkové trajektorii.
Důraz je při tom kladen na nejdůležitější aspekty. Závěr přináší shrnutí specifických úkolů výchovných poradců v této oblasti.