Abstrakt
Úvod: Rekonstrukce komplexních defektů břišní stěny patří mezi nejnáročnější výkony rekonstrukční chirurgie. Zavedení metody separace komponentů představuje nejvýznamnější pokrok v péči o tyto pacienty.
Předkládáme naše zkušenosti s užitím techniky separace komponentů na souboru 44 pacientů. Materiál a metodika: Retrospektivně jsme zhodnotili pacienty operované v období let 2009 až 2012.
Zahrnujícím kritériem bylo užití separace komponentů v rámci terapie defektu stěny břišní. Hodnocená kritéria byly rekurence kýly, hematom v ráně, infekce v ráně, nekróza kůže a sekundární hojení.
Výsledky: V daném období jsme operovali 44 pacientů. Etiologií defektů byla nejčastěji kýla v jizvě po horní střední laparotomii (n=29; 66 %) a po příčném řezu v celém epigastriu po totální gastrektomii (n=3; 7 %).
Ostatní defekty (n=12; 27 %) byly způsobeny širokou diastázou přímých břišních svalů (supraumbilikální kýlou) šířky 8–10 cm. Nejčastějšími komplikacemi byly hematomy v laterální části rány, vzniklé v prostoru rozsáhlejší preparace u 7 pacientů (16 %).
Nezaznamenali jsme žádnou recidivu kýl v oblasti původních defektů břišní stěny. Závěr: Metoda separace komponentů umožní sešití okrajů fascie břišních svalů i u rozsáhlých kýl.
Zavedením této techniky do praxe se snižuje riziko recidivy velkých kýl bez výrazného zvýšení postoperačních komplikací.