Indocyaninová zeleň patří mezi fluorescenční barviva (fluorofory, fluorochromy). Jedná se o chemické sloučeniny obsahující ve své molekule reaktivní skupinu, která je schopna reagovat s nukleofilními skupinami.
Podstatou fluorescence je vyzáření energie ve velmi krátkém čase, nejčastěji vyvolané účinkem jiného dopadajícího záření. Každá látka je charakterizována dvěma typy spekter - excitačním a emisním spektrem.
ICG má excitační i emisní spekrum v tzv. blízké infračervené oblasti, hovoř íme o NIR (near infrared) flouroforu. ICG je dosud jediným NIR barvivem, které má FDA (US Food and Drug Administration) atest pro použití v biomedicíně od roku 1959 (1).
Zejména v posledních letech jí je věnována velká pozornost pro stále se rozšiřující indikace použití v klinické medicíně. Již tradičně je využívána v očním lékařství k diagnostice chorob oční sítnice, dále ke stanovení srdečního výdeje a měření jaterních funkcí.
Uplatnění však nachází i při detekci sentinelových uzlin v onkochirurgii a s úspěchem je využívána například v neurochirurgii, v cévní chirurgii či rekonstrukční chirurgii k hodnocení mikrocirkulace volně přenesených tkáňových celků. Předkládané review přináší přehled informací o základních chemických a fyzikálních vlastnostech látky a o možnostech jejího využití v klinických aplikacích.