V březnu 2011 se při sčítání obyvatelstva přihlásilo k moravské národnosti o 142 tisíc lidí více než v minulém sčítání v roce 2001 (522 tisíc, resp. 380 tisíc obyvatel České republiky). Při sčítání v roce 1991 se ale k této národnosti přihlásilo dokonce přes 1 362 tisíc obyvatel.
Odkud plyne tato nerovnováha, když víme, že populace východní části České republiky neprošla v tomto období demografickými proměnami, které by tak velký úbytek nebo nárůst uspokojivě vysvětlily? Tento významný rozdíl v kvantitativních datech totiž může vhodně ilustrovat, jak flexibilní kategorií národnost je a jak proměnlivá v čase může být její definice i její popularita. Cílem mého příspěvku je proto popsat představy, které během posledních dvaceti let s různou intenzitou motivovaly obyvatele východní části České republiky k tomu, aby se přihlásili k moravské identitě.