Plavecký pohyb člověka ve vodě, v porovnání s ostatními živočichy žijícími ve vodním prostředí, má velmi nízkou účinnost. I adaptovaný člověk na vodní prostředí nemá k dispozici nic, co by mu v pohybu na hladině nebo pod hladinou pomáhalo.
Plavecká rychlost kolem 2 m.s-1 představuje přibližně jen 20 % z maximální rychlosti, kterou je člověk schopen vyvinout při pohybu na suchu. Abychom dosáhli co "největší" účinnosti pohybu člověka ve vodě, je potřeba znát, které fyzikální zákony nám v pohybu ve vodním prostředí pomáhají a které nás brzdí.