Abstrakt
Cílem studie je zjistit, zda parametry hodnocení dosažení limitního výkonu budou odlišné v závislosti na trénovanosti a výkonnosti, či budou na trénovanosti nezávislé. Výzkumný soubor tvořili dvě skupiny probandů (reprezentanti české republiky v krátkém triatlonu (n = 23) ve věku 18,7 ± 1,78 let a nesportovci, studenti Fakulty humanitních studiích UK (n = 15) ve věku 19,5 ± 1,84 let).
Pro dosažení maximálního výkonu byl zvolen stupňovaný test na bicyklovém ergometru. Na konci testu byly sledovány vybrané hodnoty acidobazické rovnováhy a hladiny laktátu v krvi.
Objektivizaci subjektivního dosažení maximálního výkonu hodnocena pomocí Borgovy škály únavy. Podařilo se nám nalézt statisticky významné rozdíly (p ≤ 0,01) při hodnocení parametrů vztahujícím se k metabolismu O2 (pO2, saturace O2 na Hb), dále nacházíme statisticky významnou korelaci mezi hodnotou Wmax a saturací O2 na Hb (r = - 0,49; p ≤ 0,01) a Wmax a pO2 (r = - 0,35; p ≤ 0,05).
Naopak obě skupiny se statisticky nelišily při posuzování koncových hodnot ABR (Hb, pCO2, pH, H+, BE, BB) a dosažení koncové hladinu laktátu.