Schopnost reálného pohledu na svět kolem sebe je jednou z popisných charakteristik lidské osobnosti. Subjektivní soudy týkající se vlastní způsobilosti k nějaké činnosti označujeme pojmem aspirace.
Studie se zabývá zjišťováním odlišností mužů a žen v sebehodnocení před a po zátěžové expozici, kterou tvořil pětidenní pobyt v neznámém prostředí a nutnost zajišťovat si základní životní potřeby vlastními silami. Subjektivní reakce pokusných osob byly konfrontovány s expertním hodnocením.
Hlavní diagnostickou metodou bylo subjektivní škálování. Zjištěné odlišnosti jsou interpretovány prostřednictvím osobnostního inventáře Big Five.