Abstrakt
Studie sestává ze tří relativně samostatných části, které však spojuje stejné téma. Prvním významným tématem studie je otázka, jak v různých zemích celkově reagují na problémy zaměstnatelnosti a uplatnění absolventů vysokých škol na pracovním trhu, a jaká jsou konkrétně přijímána opatření ve vysokoškolské politice státu k řešení problémů nerovnováhy mezi poptávkou a nabídkou vysokoškolského vzdělání.
Analyzován byl vývoj v deseti evropských i neevropských zemích: Itálie, Německo, Dánsko, Nizozemsko, Francie, Velká Británie, USA, Rusko, Čína a Jižní Korea. Druhá část studie se věnuje mezinárodnímu srovnání hodnocení absolventů vysokých škol jejich zaměstnavateli.
Vychází z průzkumu, který v letech 2012-2013 proběhl mezi více než 900 zaměstnavateli v devíti evropských zemích a do kterého byli zapojeni také pracovníci SVP PedF UK. Srovnávací výzkum odpovídá na následující okruhy otázek: Jaké jsou hlavní trendy na trhu práce pro absolventy vysokých škol a jak tyto trendy ovlivňují dovednosti, které by absolventi měli mít? Jaké jsou hlavní vlastnosti, které zaměstnavatelé zvažují při přijímání absolventů? Jaké jsou dovednosti, které absolventi mají mít, aby byli zaměstnatelní? Jsou zjištěné vlastnosti a dovednosti srovnatelné v jednotlivých zemích a profesních oblastech? Ve třetí části jsou vysvětleny, interpretovány a v přiložené tabulce zveřejněny údaje o zaměstnatelnosti absolventů jednotlivých veřejných i soukromých vysokých škol v České republice.
Speciálně analyzována je míra nezaměstnanosti podle doby uplynulé od absolvování, podle typu školy (veřejné vs. soukromé), podle typu vzdělání (bakalářské, magisterské a doktorské) a její vývoj v čase za posledních jedenáct let. Míra nezaměstnanosti absolventů během posledních 4 let poměrně výrazně vzrostla.
Z absolventů vysokých škol nepokračujících dále ve studiu bylo v roce 2012/13 půl roku až rok po ukončení studia nezaměstnaných 5,5 %.