Většina evropských a světových doporučen í se shoduje na užití G-CSF (granulocyty stimulujícího faktoru) v primární profylaxi pacientů léčených chemoterapií, převýší-li celkové riziko febrilní neutropenie (FN) 20 %. U středně rizikových režimů (riziko FN 10–20 %) se doporučuje před každým cyklem chemoterapie opětovně posuzovat individuální rizikové faktory, jež mohou riziko vzniku FN u pacientů zvyšovat v závislosti na rozsahu a typu jejich nemoci a jejich anamnéze.
Primárním cílem studie OPERa bylo určit nejdůležitější rizikové faktory FN a užití pegfilgrastimu v primární profylaxi v běžné praxi v ČR. Dalšími sledovanými parametry byla incidence FN, incidence závažné neutropenie, dávková intenzita chemoterapie, podání antiinfektiv, hospitalizace a bezpečnost.
Pacienti a metody: Do prospektivní multicentrické neintervenční studie byli zařazeni pacienti léčení chemoterapeutickými režimy s vysokým rizikem vzniku FN (>= 20 % dle EORTC). Výsledky: Do studie bylo zařazeno 333 pacientů skarcinomem prsu (69 %), lymfomem (20 %), karcinomem vaječníků (5 %), karcinomem plic (4 %) a testikulárním karcinomem (1 %).
Nejčastějším důvodem pro podání profylaxe FN byla toxicita chemoterapeutického režimu (96 %), vyšší věk (36 %), pokročilost onemocnění (35 %), ženské pohlaví (30 %), typ nádoru (15 %) a předchozí epizoda FN (12 %). Incidence FN pacientů s primární profylaxí pegfilgrastimem činila 3 % (n = 210), ve skupině pacientů bez primární profylaxe pegfilgrastimem činila četnost FN 12 % (n = 123).
Závěr: Při posuzování rizika zvažovali ošetřující lékaři především rizikovost chemoterapeutického režimu, na dalším místě pak věk pacientů a pokročilost onemocnění. Incidence febrilní neutropenie u pacientů, kteří dostávali pegfilgrastim, byla ve studii velmi nízká vzhledem k četnosti FN očekávané u pacientů léčen ých chemoterapií s vyšším rizikem vzniku FN.