Abstrakt
Karcinom prostaty patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u mužů. Pokud dojde k relapsu onemocnění po primární radikální terapii nebo pokud je onemocnění diagnostikováno v pokročilém stadiu, jsou možnosti léčby omezené.
Proto se imunoterapie jeví jako další perspektivní léčebná modalita. Vznik nádorového onemocnění je mnohastupňový proces komplexní povahy, v němž samotné nádorové buňky představují velmi heterogenní populaci zasazenou do kontextu mikroprostředí nenádorových buněk a tkání tvořících složitý nádorový "ekosystém".
Imunitní systém je schopen kontrolovat růst nádorových buněk v raných stadiích vzniku nádoru. S pokročilým růstem nádoru se imunitní mechanizmy víceméně paralyzují a mnohdy mají naopak podpůrný účinek ve prospěch proliferace nádorových buněk.
Aby byla protinádorová terapie úspěšná, musí zohledňovat všechny komplexní aspekty interakce imunitního systému a nádorových buněk včetně mikroprostředí. V článku je probrána problematika nádorových vakcín založených na dendritických buňkách, které se testují u pacientů s karcinomem prostaty v různých stadiích jako imunoterapie v kombinaci s dalšími léčebnými modalitami.