Článek je pokusem o srovnávací analýzu Kolářova a Różewiczova básnického díla z hlediska sekundárního svědectví Holokaustu. V Kolářově tvorbě je poetika svědectví a jeho konceptualizace neustále přítomná; téma svědectví Holokaustu a jeho post-paměti je však důležité zejména pro sbírky Černá lyra a Promethéova játra.
V Różewiczově tvorbě téma Holocauustu je klíčové zejména pro jeho pozdní tvorbu z let 1990-2005 (báseń Profesorův nožík). V článku zevrubné analýze podrobuji nejen verbální svědectví (u Koláře jej tvoří vícevrstevnaté montáže citací a odkazů), ale také jeho vizuální podobu (fotografie v Różewiczově sbírce).