Příspěvek se věnuje otázce přechodu textu z mateřského kulturního prostředí do cizího (nového, cizího) a s ním související proměně recepce. Sledování "pohybu textu" napříč kulturními prostory může pomoci k pochopení jak výchozí, tak přijímající kultury.
Jádro příspěvku tvoří re-konstrukce "recepčního příběhu" textů Jáchyma Topola v českém a v německém jazykovém a kulturním prostoru. Materiálem pro komparaci jsou české a německé recenze.
Jedná se o stejné nebo odlišné přijetí? Uplatňují se ve způsobech vnímání nějaká schémata, stejné postupy a zakládají nebo kopírují tak jistá kulturní klišé nebo stereotypy? Kromě průřezu českých a německých recenzí jsou doprovodným materiálem pro komparaci některé paratexty, které mohou vytvářet jisté způsoby "předrozumění" samotného textu.