Abstrakt
Omezení nebo trvalá neschopnost uzavírání oční štěrbiny vede ke vzniku lagoftalmu. Lagoftalmus je komplexní porucha, při které je oční štěrbina nedovřena a část rohovky a bulbární spojivky zůstává trvale obnažená.
U lagoftalmu dochází k nerovnoměrnému svlažování povrchu oka slzami a jejich rychlému vypařování a je tak narušena přirozená ochrana povrchu oka. Následným paradoxním osycháním oka trpí především epitel rohovky i spojivky.
Výsledkem těchto procesů bývá chronická epitelopatie, komplikovaná dlouhodobými záněty rohovky. Následkem tohoto chronického procesu může vzniknout i vřed rohovky s případnou perforací rohovky se všemi negativními důsledky pro zrakové funkce.
Etiologie lagoftalmu je pestrá. Příčinou mohou být anomálie vlastního víčka nebo celkové stavy.
Oftalmolog se setkává nejčastěji s lagoftalmem u periferní obrny lícního nervu (hlavový nerv č. VII – n. facialis ), kdy je primárně narušena inervace kruhového svěrače víčka.
U obrny lícního nervu je lagoftalmus součástí komplexního narušení integrity víčka a jeho okolí. Terapie některých forem lagoftalmu je často svízelná a dlouhodobá.
Cílem oftalmologické léčby je především udržet integritu rohovkového a spojivkového epitelu.