Studie se zabývá vztahem charity a katolického sociálního učení, zejména z pohledu historického vývoje a na základě dokumentů církevního magisteria. Nejprve je představen jejich společný biblický a dějinný základ charity i sociálního učení, následně je popsán proces jejich diferenciace a následný vývoj.
V následující části je představen vztah charity a katolického sociálního učení v encyklice Deus caritas est (2006), respektive sociálně-etické aspekty této encykliky. Na závěr jsou načrtnuty možnosti interakce obou oblastí sociálního angažmá církve.