Abstrakt
Trastuzumab, monoklonální protilátka proti HER2, je v kombinaci s chemoterapií založenou na taxanech standardem adjuvantní léčby pacientek s HER2-pozitivním karcinomem prsu a zároveň 1. linie léčby metastatického onemocnění. Poměrn ě často se však s progresí onemocnění vyvíjí rezistence vůči trastuzumabu, která bývá způsobena nejrůznějšími změnami na molekulární úrovni.
Znalost mechanismu rezistence je přitom podmínkou pro správnou volbu možnosti, jak ji překonat. V současné době lze využít dvě léčebné strategie: změnu chemoterapie přidané k trastuzumabu, v jehož podávání lze dále pokračovat (adjuvantní léčba), nebo terapii 2. linie v podobě tyrosinkinázového inhibitoru lapatinibu (léčba metastatického onemocnění).
Jako slibné se přitom jeví také využití trastuzumab emtansinu (T-DM1), kombinace trastuzumabu a pertuzumabu nebo trastuzumabu a everolimu. V různých fázích klinického hodnocení jsou také další zcela nové molekuly.